Školství.cz a SpolužáciŠkolství.cz

Vyhledejte níže školu například podle názvu ulice, IČ, nebo pomocí formuláře podrobného vyhledávání v pravém sloupci. Nenašli jste vaši školu? Zanikla? Kontaktujte nás. Pro zaniklou školu založíme školní vizitku a budeme vás o tom informovat.

Zkrácený název školy: Reálné gymnázium Slovenská

Adresa: Slovenská 1726/27, 12000, Praha 2
Bývalá škola

Dodatečné informace

Historie Reálného gymnázia ve Slovenské ulici.
 
Osmitřídní Státní reálné gymnázium s vyučovací řečí českou bylo zřízeno na Královských Vinohradech císařským rozhodnutím ze dne 20. 6. 1912 a dle výnosu ministerstva vyučování ze dne 26. 6. 1912 pod č.j. 29092.

Ve školním roce 1912-13 byly otevřeny prima až kvarta, a protože ústav neměl ještě svoji budovu, bylo přistavěno třetí patro na budovu dívčí školy v Komenského ulici, kde se vyučovalo, zatímco ve škole v Hálkově ulici, nyní Londýnské, se využívala kaple a tělocvična.

V září 1913 se ústav přestěhoval do budovy nové obecné školy na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, kde se vyučovalo do konce školního roku 1917. V roce 1915 bylo započato státním nákladem se stavbou vlastní budovy ve Slovenské ulici 27 na pozemku darovaném městem Královské Vinohrady a 15. 9. 1917, ještě stále uprostřed první světové války, se zde začalo vyučovat. Ve škole bylo 13 učeben, ředitelna, sborovna, archiv a kabinety pro sbírky. Během války škola sloužila také vysídleným polským studentům a do roku 1919 dočasně vršovické reálce.

V prvním roce své existence měl ústav 247 žáků, 105 v primě, 41 v sekundě, 51 v tercii a 50 v kvartě, ale rychle se rozrůstal v důsledku rapidní výstavby Vinohrad a ve dvacátých letech bylo naše gymnázium počtem studujících druhým nejsilnějším ústavem v celém Československu. 

Škola byla od počátku ústavem chlapeckým, dívky byly přijímány pouze mimořádně. Teprve za druhé světové války, kdy sem byly převedeny celé třídy nacisty zrušeného pražského anglického gymnázia a část žactva z Komenského škol ve Vídni – rovněž nacisty zrušených – byly zde i třídy koedukační. Ve školním roce 1938 – 39 začali ve vyšších třídách studovat žáci a žačky přišlí ze škol v odtrženém pohraničí.

V důsledku první z mnoha komunistických školských reforem bylo od roku 1948 - 49 zřízeno tzv. gymnázium od kvinty výše. Nižší třídy splynuly s měšťanskou školou ve školu střední a vyšší ztratily svá latinská jména a staly se I. až  IV. třídou.

Během prázdnin v roce 1949 byla řada pražských gymnázií zrušena a jejich žáci převedeni do jiných ústavů. Gymnázium ve Slovenské zůstalo zachováno, ale nikoliv na dlouho. Přišlo mnoho studentů a studentek ze Smetanky, z Křemencárny, z Vyšehradu  a z dívčích reálných gymnázií v Korunní a Slezské. Ve třídách se tak objevil zjemňující dívčí živel, i když dívky asi nesouhlasí, že by chlapce v tomto věku dokázaly změnit k lepšímu nebo dokonce zjemnit.

Ani po naší maturitě se reformy škole nevyhnuly. Od roku 1953 – 54 vznikla v naší budově osmiletka pro děti od 6ti do 14ti let a studenti gymnázia přešli do jedenáctiletky v Londýnské ulici. Další reforma v roce 1961 znamenala změnu osmiletky na devítiletku a oficielním pokračovatelem Slovenské se stalo gymnázium na Korunní třídě.

Ve školním roce 1981 – 82 se devítiletka změnila na základní školu, ročníky od první do osmé třídy. V této formě existuje dodnes jako zá kladní škola - Fakultní škola Pedagogické fakulty UK.

Ředitelé gymnázia:
1912 – 22   Dr. Josef Miroslav Pražák, dřívější ředitel gymnázia v Třeboni
1922 – 23   František Novotný – zatímní správce
1923 – 31   František Štastný, dřívější ředitel reálného gymnázia v Mor. Ostravě
1931 -  39   Alois Kulhánek
1939 -  41   Bohumil Tesař, zatčen a vězněn nacisty pro odbojovou činnost
1941 -  42   Jan Osvald, pověřen po Tesařově zatčení

31. 10. 1942 -  květen 1945  Otto Caha dosazen jako zatímní správce nacistickým vrchním školním radou, Oberschulsratem, Wernerem. Dvě zajímavosti: Caha, přes svou aktivní spolupráci s okupanty,  nikdy nebyl jmenován ředitelem a jeho syn neuspěl při zkouškách na gymnázium. Zbaven správcovství hned po konci války.

Květen 1945 -  září 1945   Bohumil Tesař, navrátil se z koncentračního tábora, odešel však brzy na ministerstvo.

20. 9. 1945 -  1949 Karel Littloch, dřívější ředitel reálného gymnázia v Brně. Toho si mnozí z nás pamatujeme jako vynikajícího člověka - bohužel až do našich maturit nevydržel. Na konci školního roku 1949 byl, stejně jako řada dalších pedagogů, předčasně penzionován.

1949 -  1953  Růžena Sachsová, přeložená ze zrušeného gymnázia Slezská, jmenována zatímní správkyní, později ředitelkou.

 

Profesorský sbor:                                                         
V průběhu studia žáků maturujících v roce 1951 tvořili pedagogický sbor tito páni profesoři a paní profesorky:                           

Adámek,   Bajluková,   Bílek,   Boháč,   Dědina,   Dibelka,   Divíšek,   Drozda,   Dunovská,   Dvořáček, Fenrych,   Fiala,   Formánek,   Fořt,   Freibergová,   Fučíková,   P.Gabriel,   Gargela,   Gutwirth,   Hák,   Holoubková,   Hrudka,   Janáčová,   Janatová-Cízová,   Jahnů, Jičínský,   Kácha,   Kaněra,   Kinclová,   Kmochová,   Koníčková,   Kopenec,   Kostelecký,   Krátký,   Lakomý,   Lehár,   Květ,   Maralík,   Martilíková-Gutwirthová,   Mijantová,   Minařík,   Nešpor,  Novotný,  Nývlt,   Petertill, Pohl,  Prokop, Ryšavý,  Soukup,  P.Soukup,   Sztachová, Široký, Škorpišová, Štěpánek, Štěpka, Tomáš, Vandas, Veselý, Vopička,  Vopička,  Weichet,  Wildman,  Ziková. 

Tedy celkem 63 vyučujících, z toho 15 profesorek a 48 profesorů. Pokud jsme některé pedagogy opomněli, tak se jim v duchu omlouváme, neb čas pokročil a ve skutečnosti to už asi možné není, i když borci jako Kopenec či Boháč byli velice mladí, když nás učili.

 Pro úplnost a trochu nostalgického humoru uvádíme některé přezdívky - spojení se jmény ponecháváme na čtenáři: Bič, Dědek, Pepífek, Mládeneček, Loskulák, Švíckej, Paras, Platejs, Fetiš, Modul, Melezínek, Pajda, Kašpar, Knoflík, Sapfo a jistě další.

Studenti a studentky, v létech 1943 -  1951                      

 Období našeho studia bylo bohužel poznamenáno světovými a domácími politickými událostmi jako málokteré jiné. Omezená možnost gymnaziálního studia za druhé světové války znamenala, že v roce 1943 začínala pouze jedna prima se 44 studenty tehdy chlapeckého reálného gymnázia. Od vánočních prázdnin 1944 byla výuka přerušena ( tak zvané uhelné prázdniny),  studenti si chodili pouze každou středu dopoledne pro úkoly. Tehdejší septimáni a oktaváni byli nasazeni do služeb Technische Nothilfe a Luftschutz. Řádná výuka byla obnovena 15. května 1945. Ve školním roce 1945 – 46 se objevili v lavicích postarší (alespoň jak se nám tehdy zdálo ) studenti, mnozí oblečeni v tzv. battledresech. Byli to mladí čeští vojáci z východních i západních armád a z koncentráků, kterým osvobozený stát chtěl umožnit maturitu, o kterou přišli v důsledku války, ale trochu toho studia odpustit nehodlal. Toto studium na RGS prosadil ředitel Tesař, který se vrátil z koncentráku. Po osvobození pak byli přijímáni další žáci, takže v září 1945 se začalo vyučovat ve třech terciích – dvě byly směru humanitního s výukou latiny a jedna technického zaměření s deskriptivní geometrií. Mezi tercií a oktávou došlo k mnoha peripetiím, změnám a přesunům – někdy z důvodů organizačních, jindy tzv. kádrových, a tak se nakonec studium ze čtyř paralelek ukončilo 127  studentů, z nichž tři nebyli z rozhodnutí tehdejší ředitelky Sachsové týden před termínem z politických důvodů připuštěni k maturitě. Tři spolužáci v průběhu oktávy byli nuceni přejít do gymnázia v Říčanech

 Mimo tyto pohyby docházelo přirozeně i k víceméně normálním změnám jako odchodu  na odborné školy po kvartě, odchodu na jiné ústavy, opakování tříd a naopak příchodu žáků z jiných ústavů.

 Přes všechny změny, které měly jistě negativní vliv na vzájemné poznávání a vytváření trvalejších svazků, se nám podařilo udržet celkem pevné vztahy po více než padesát let od maturity. Je to obdivuhodné, když si uvědomíme, že pouze několik jednotlivců spolu v jedné třídě absolvovali celých osm let (viz příloha č.3).

 V průběhu let našeho studia neexistovaly dnešní výhody, zejména školní kuchyně. Na obědy jsme chodili domů, tak zvaní přespolní si nosili silnější svačiny.  Určitou výjimkou byly roky 1946 – 1950, kdy jsme dostávali zdarma o hlavní přestávce hrnek mléka ,  připravovaného z konzerv od  UNRRY. Výdej prováděly dobrovolně naše matky pod dohledem školníka p. Dvořáka. Od roku 1946 jsme se zúčastňovali týdenního lyžařského výcviku v Krkonoších (Pec p. Sněžkou, Luční Bouda, Harrachov, Špindlerův Mlýn). Několikrát v roce  jsme  v době vyučování chodili na filmy, vesměs sovětské s válečnou nebo budovatelskou tématikou. Zpestřením byla dvakrát ročně prováděná pochodová cvičení do okolí Prahy. Nabídka nepovinných předmětů byla omezena, pouze v septimě a oktávě  měli latináři možnost navštěvovat omezenou výuku deskriptivní geometrie,  dále byla možnost se vzdělat v těsnopise a navštěvovat nepovinou němčinu.

Politický tlak po únoru 1948 měl přímý a nepřímý dopad  jak na profesorský sbor, tak na nás studenty. Uveďme alespoň pár příkladů: nahrazení ředitele Littlocha komunistkou Sachsovou. V únoru 1951 byly nově zavedeny žákovské knížky a oslovování "soudruhu, soudružko". V roce 1951 byli dva spolužáci vyloučeni  pro tzv. styk s cizí mocností,  z politických důvodů bylo v době maturit  nebo krátce po nich zatčeno sedm studentů. Všichni byli spolu se skupinou studentů z gymnasia Kodaňská souzeni tehdejším Státním soudem pro "sdružování se proti republice". Přísný rozsudek byl vynesen 17.11.1951. Tři z nich, i zřejmě v důsledku věznění, zemřeli již v osmdesátých létech.

Ukázka dobového článku, týkajícího se tohoto procesu .

V neposlední řadě došlo před maturitami k „obohacení“ kádrových materiálů tak, že mnoha nadaným studentům a studentkám bylo, alespoň na čas, znemožněno vysokoškolské studium. Nutno však připomenout s jistou dávkou generační hrdosti, že zatčení maturanti nakonec, někdy i po letech, maturitu složili a úspěšně dokončili vysokoškolská studia. Přibližně dvě třetiny absolventů našeho ročníku gymnázia dosáhly akademických titulů. Absolvování studia na gymnáziu i při často povrchní domácí přípravě poskytlo všem studentům dobré a široké vědomosti. Prokázalo se to při dalších vysokoškolských studiích, kdy pouze jeden náš spolužák nedokončil své studium na VŠ a, pokud je známo, všichni maturanti se úspěšně uplatnili v praktickém životě, jak v naší vlasti, tak i v zahraničí.

Malá skupinka uvědomělých svazáků byla v oktávách pod dohledem ředitelky Sachsové ustavena jako třídní výbory ČSM a vymýšlela, jak revolučně aktivovat lhostejné študáky. Organizovala různé sobotní a nedělní brigády - samozřejmě bez jakékoliv odměny. Na povinné chmelové brigádě jsme už byli v kvintě a sextě. Ve vyšších třídách byly i brigády ponižující (úklid sekretariátu OV ČSM) nebo velmi rizikové pro nezkušené studenty (hutě a doly Kladno, zemědělství). Naši kolegové Neubauer, Smetana a Studnička na nich utrpěli těžká zranění s trvalými následky.

Maturitní ples v Radiopaláci pojal výbor ČSM jako svazáckou veselici s častuškami, ve svazáckém drezu se však objevila jen hrstka uvědomělých. Svazáci se také podepsali na maturitních tablech. Klasické si uhájila jen oktáva B, v oktávě A nechali soudruzi doplnit velký znak ČSM, v oktávě D si vymysleli kreslené tablo, pokrokový malíř všechny maturanty na kresbě ustrojil do svazáckého. V oktávě C se většina spolužáků  vzepřela  požadavku ředitelky a třídního výboru, aby všichni byli zvěčněni na maturitním tablu v modrých, svazáckých košilích. Nenechali se vyfotografovat, maturitní tablo této třídy proto nevzniklo. Zní to dnes úsměvně,  ale o době to vypovídá.

Seznamy studentů v průběhu let od primy do oktávy        

Nejpřesnější seznam studentů byl ze tříd maturujících, tj. oktáv. Jak se noříme dále do minulosti, seznamy jsou méně  úplné. Po doplňcích spolužáků a rekognoskací tváří na třídních fotografiích byly údaje první verze almanachu doplněny,  zpřesněny a udávají skutečný stav. Rozhodli jsme se uvádět pouze příjmení s ohledem na ty kolegy a kolegyně, s nimiž nemáme kontakt a jejichž křestní jména nejsou známa.

Podle evidence bývalí spolužáci absolvovali na RGS následující počet ročníků :
1 ročník    43
2 ročníky    69
3 ročníky    10
4 ročníky    18
5 ročníků    8
6 ročníků    39
7 ročníků    3
8 ročníků    21

zdroj: http://j.bruha.sweb.cz/RGS/almanachII.htm#Historie

 

V této škole je 8 tříd

Rok ukončeníNázev třídy
1952VIII. C ,  VIII. D
19568. A
19578. A
19639. A ,  9. B
19649. A ,  9. C
Založit třídu v této škole

Adresa školy a mapa

Slovenská 1726/27, 120 00, Vinohrady, Praha 2, Praha, Hlavní město Praha
Nahlásit

Recenze a hodnocení

Momentálně zde nejsou žádné recenze. Buďte první, kdo napíše recenzi.

Přihlaste se na web, znovu se spojte se svými spolužáky a obnovte dávná přátelství. Sdílejte zážitky a fotografie, pište články, diskutujte a plánujte společné akce. Posílejte si zprávy a zůstaňte ve spojení. Přečtěte si, jak to funguje.

Pojďte začít právě teď

Projekt Moji Spolužáci

Chcete pracovat blízko svého domova a bez dojíždění? Jednoduše jednou klikněte a ihned se vám zobrazí aktuální volná místa z blízkého okolí.

Nabídka práce a volných míst v okolí

Rychle najít práci v okolí

Aktuální nabídka práce ve Vašem okolí. Vyberte si z téměř 30 000 volných pracovních míst. Nabídky jsou ověřené.

Třída
4B 1976
Českoslovanská akademie obchodní Dr. Edvarda Beneše, střední odborná škola, Praha 2, Resslova 8
Přístup schvaluje předseda třídy
1 uživatel
Třída
9A 1970
Základní škola, Praha 6, Pod Marjánkou 2
Přístup schvaluje předseda třídy
1 uživatel
Třída
Truhlářství 1977-80 1980
Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola, Praha 3, Žižkovo náměstí 1
Přístup schvaluje předseda třídy
1 uživatel

Žáci druhého stupně základních škol se 10. 5. vrátí do školy

Vláda na svém jednání 3. května rozhodla, že se od 10. května vrátí do mateřských škol děti ve...

Číst dál...

Žáci druhého stupně ZŠ se 3. května vrátí ve třech krajích do škol

Vláda na svém jednání 26. dubna rozhodla, že se od 3. května vrátí v Karlovarském,...

Číst dál...
Staňte se fanoušky spolužáků.

Školství.cz si prohlíží 1155 uživatelů