Školství.czŠkolství.cz

Vyhledejte níže vaši školu například podle názvu ulice, IČ, nebo pomocí formuláře podrobného vyhledávání v pravém sloupci. Nenašli jste vaši školu? Zanikla? Kontaktujte nás. Školu založíme a budeme vás informovat.

Zkrácený název školy: Reálné gymnázium Slovenská

Adresa: Slovenská 1726/27, 12000, Praha 2
Bývalá škola

Dodatečné informace

Historie Reálného gymnázia ve Slovenské ulici.
 
Osmitřídní Státní reálné gymnázium s vyučovací řečí českou bylo zřízeno na Královských Vinohradech císařským rozhodnutím ze dne 20. 6. 1912 a dle výnosu ministerstva vyučování ze dne 26. 6. 1912 pod č.j. 29092.

Ve školním roce 1912-13 byly otevřeny prima až kvarta, a protože ústav neměl ještě svoji budovu, bylo přistavěno třetí patro na budovu dívčí školy v Komenského ulici, kde se vyučovalo, zatímco ve škole v Hálkově ulici, nyní Londýnské, se využívala kaple a tělocvična.

V září 1913 se ústav přestěhoval do budovy nové obecné školy na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, kde se vyučovalo do konce školního roku 1917. V roce 1915 bylo započato státním nákladem se stavbou vlastní budovy ve Slovenské ulici 27 na pozemku darovaném městem Královské Vinohrady a 15. 9. 1917, ještě stále uprostřed první světové války, se zde začalo vyučovat. Ve škole bylo 13 učeben, ředitelna, sborovna, archiv a kabinety pro sbírky. Během války škola sloužila také vysídleným polským studentům a do roku 1919 dočasně vršovické reálce.

V prvním roce své existence měl ústav 247 žáků, 105 v primě, 41 v sekundě, 51 v tercii a 50 v kvartě, ale rychle se rozrůstal v důsledku rapidní výstavby Vinohrad a ve dvacátých letech bylo naše gymnázium počtem studujících druhým nejsilnějším ústavem v celém Československu. 

Škola byla od počátku ústavem chlapeckým, dívky byly přijímány pouze mimořádně. Teprve za druhé světové války, kdy sem byly převedeny celé třídy nacisty zrušeného pražského anglického gymnázia a část žactva z Komenského škol ve Vídni – rovněž nacisty zrušených – byly zde i třídy koedukační. Ve školním roce 1938 – 39 začali ve vyšších třídách studovat žáci a žačky přišlí ze škol v odtrženém pohraničí.

V důsledku první z mnoha komunistických školských reforem bylo od roku 1948 - 49 zřízeno tzv. gymnázium od kvinty výše. Nižší třídy splynuly s měšťanskou školou ve školu střední a vyšší ztratily svá latinská jména a staly se I. až  IV. třídou.

Během prázdnin v roce 1949 byla řada pražských gymnázií zrušena a jejich žáci převedeni do jiných ústavů. Gymnázium ve Slovenské zůstalo zachováno, ale nikoliv na dlouho. Přišlo mnoho studentů a studentek ze Smetanky, z Křemencárny, z Vyšehradu  a z dívčích reálných gymnázií v Korunní a Slezské. Ve třídách se tak objevil zjemňující dívčí živel, i když dívky asi nesouhlasí, že by chlapce v tomto věku dokázaly změnit k lepšímu nebo dokonce zjemnit.

Ani po naší maturitě se reformy škole nevyhnuly. Od roku 1953 – 54 vznikla v naší budově osmiletka pro děti od 6ti do 14ti let a studenti gymnázia přešli do jedenáctiletky v Londýnské ulici. Další reforma v roce 1961 znamenala změnu osmiletky na devítiletku a oficielním pokračovatelem Slovenské se stalo gymnázium na Korunní třídě.

Ve školním roce 1981 – 82 se devítiletka změnila na základní školu, ročníky od první do osmé třídy. V této formě existuje dodnes jako zá kladní škola - Fakultní škola Pedagogické fakulty UK.

Ředitelé gymnázia:
1912 – 22   Dr. Josef Miroslav Pražák, dřívější ředitel gymnázia v Třeboni
1922 – 23   František Novotný – zatímní správce
1923 – 31   František Štastný, dřívější ředitel reálného gymnázia v Mor. Ostravě
1931 -  39   Alois Kulhánek
1939 -  41   Bohumil Tesař, zatčen a vězněn nacisty pro odbojovou činnost
1941 -  42   Jan Osvald, pověřen po Tesařově zatčení

31. 10. 1942 -  květen 1945  Otto Caha dosazen jako zatímní správce nacistickým vrchním školním radou, Oberschulsratem, Wernerem. Dvě zajímavosti: Caha, přes svou aktivní spolupráci s okupanty,  nikdy nebyl jmenován ředitelem a jeho syn neuspěl při zkouškách na gymnázium. Zbaven správcovství hned po konci války.

Květen 1945 -  září 1945   Bohumil Tesař, navrátil se z koncentračního tábora, odešel však brzy na ministerstvo.

20. 9. 1945 -  1949 Karel Littloch, dřívější ředitel reálného gymnázia v Brně. Toho si mnozí z nás pamatujeme jako vynikajícího člověka - bohužel až do našich maturit nevydržel. Na konci školního roku 1949 byl, stejně jako řada dalších pedagogů, předčasně penzionován.

1949 -  1953  Růžena Sachsová, přeložená ze zrušeného gymnázia Slezská, jmenována zatímní správkyní, později ředitelkou.

 

Profesorský sbor:                                                         
V průběhu studia žáků maturujících v roce 1951 tvořili pedagogický sbor tito páni profesoři a paní profesorky:                           

Adámek,   Bajluková,   Bílek,   Boháč,   Dědina,   Dibelka,   Divíšek,   Drozda,   Dunovská,   Dvořáček, Fenrych,   Fiala,   Formánek,   Fořt,   Freibergová,   Fučíková,   P.Gabriel,   Gargela,   Gutwirth,   Hák,   Holoubková,   Hrudka,   Janáčová,   Janatová-Cízová,   Jahnů, Jičínský,   Kácha,   Kaněra,   Kinclová,   Kmochová,   Koníčková,   Kopenec,   Kostelecký,   Krátký,   Lakomý,   Lehár,   Květ,   Maralík,   Martilíková-Gutwirthová,   Mijantová,   Minařík,   Nešpor,  Novotný,  Nývlt,   Petertill, Pohl,  Prokop, Ryšavý,  Soukup,  P.Soukup,   Sztachová, Široký, Škorpišová, Štěpánek, Štěpka, Tomáš, Vandas, Veselý, Vopička,  Vopička,  Weichet,  Wildman,  Ziková. 

Tedy celkem 63 vyučujících, z toho 15 profesorek a 48 profesorů. Pokud jsme některé pedagogy opomněli, tak se jim v duchu omlouváme, neb čas pokročil a ve skutečnosti to už asi možné není, i když borci jako Kopenec či Boháč byli velice mladí, když nás učili.

 Pro úplnost a trochu nostalgického humoru uvádíme některé přezdívky - spojení se jmény ponecháváme na čtenáři: Bič, Dědek, Pepífek, Mládeneček, Loskulák, Švíckej, Paras, Platejs, Fetiš, Modul, Melezínek, Pajda, Kašpar, Knoflík, Sapfo a jistě další.

Studenti a studentky, v létech 1943 -  1951                      

 Období našeho studia bylo bohužel poznamenáno světovými a domácími politickými událostmi jako málokteré jiné. Omezená možnost gymnaziálního studia za druhé světové války znamenala, že v roce 1943 začínala pouze jedna prima se 44 studenty tehdy chlapeckého reálného gymnázia. Od vánočních prázdnin 1944 byla výuka přerušena ( tak zvané uhelné prázdniny),  studenti si chodili pouze každou středu dopoledne pro úkoly. Tehdejší septimáni a oktaváni byli nasazeni do služeb Technische Nothilfe a Luftschutz. Řádná výuka byla obnovena 15. května 1945. Ve školním roce 1945 – 46 se objevili v lavicích postarší (alespoň jak se nám tehdy zdálo ) studenti, mnozí oblečeni v tzv. battledresech. Byli to mladí čeští vojáci z východních i západních armád a z koncentráků, kterým osvobozený stát chtěl umožnit maturitu, o kterou přišli v důsledku války, ale trochu toho studia odpustit nehodlal. Toto studium na RGS prosadil ředitel Tesař, který se vrátil z koncentráku. Po osvobození pak byli přijímáni další žáci, takže v září 1945 se začalo vyučovat ve třech terciích – dvě byly směru humanitního s výukou latiny a jedna technického zaměření s deskriptivní geometrií. Mezi tercií a oktávou došlo k mnoha peripetiím, změnám a přesunům – někdy z důvodů organizačních, jindy tzv. kádrových, a tak se nakonec studium ze čtyř paralelek ukončilo 127  studentů, z nichž tři nebyli z rozhodnutí tehdejší ředitelky Sachsové týden před termínem z politických důvodů připuštěni k maturitě. Tři spolužáci v průběhu oktávy byli nuceni přejít do gymnázia v Říčanech

 Mimo tyto pohyby docházelo přirozeně i k víceméně normálním změnám jako odchodu  na odborné školy po kvartě, odchodu na jiné ústavy, opakování tříd a naopak příchodu žáků z jiných ústavů.

 Přes všechny změny, které měly jistě negativní vliv na vzájemné poznávání a vytváření trvalejších svazků, se nám podařilo udržet celkem pevné vztahy po více než padesát let od maturity. Je to obdivuhodné, když si uvědomíme, že pouze několik jednotlivců spolu v jedné třídě absolvovali celých osm let (viz příloha č.3).

 V průběhu let našeho studia neexistovaly dnešní výhody, zejména školní kuchyně. Na obědy jsme chodili domů, tak zvaní přespolní si nosili silnější svačiny.  Určitou výjimkou byly roky 1946 – 1950, kdy jsme dostávali zdarma o hlavní přestávce hrnek mléka ,  připravovaného z konzerv od  UNRRY. Výdej prováděly dobrovolně naše matky pod dohledem školníka p. Dvořáka. Od roku 1946 jsme se zúčastňovali týdenního lyžařského výcviku v Krkonoších (Pec p. Sněžkou, Luční Bouda, Harrachov, Špindlerův Mlýn). Několikrát v roce  jsme  v době vyučování chodili na filmy, vesměs sovětské s válečnou nebo budovatelskou tématikou. Zpestřením byla dvakrát ročně prováděná pochodová cvičení do okolí Prahy. Nabídka nepovinných předmětů byla omezena, pouze v septimě a oktávě  měli latináři možnost navštěvovat omezenou výuku deskriptivní geometrie,  dále byla možnost se vzdělat v těsnopise a navštěvovat nepovinou němčinu.

Politický tlak po únoru 1948 měl přímý a nepřímý dopad  jak na profesorský sbor, tak na nás studenty. Uveďme alespoň pár příkladů: nahrazení ředitele Littlocha komunistkou Sachsovou. V únoru 1951 byly nově zavedeny žákovské knížky a oslovování "soudruhu, soudružko". V roce 1951 byli dva spolužáci vyloučeni  pro tzv. styk s cizí mocností,  z politických důvodů bylo v době maturit  nebo krátce po nich zatčeno sedm studentů. Všichni byli spolu se skupinou studentů z gymnasia Kodaňská souzeni tehdejším Státním soudem pro "sdružování se proti republice". Přísný rozsudek byl vynesen 17.11.1951. Tři z nich, i zřejmě v důsledku věznění, zemřeli již v osmdesátých létech.

Ukázka dobového článku, týkajícího se tohoto procesu .

V neposlední řadě došlo před maturitami k „obohacení“ kádrových materiálů tak, že mnoha nadaným studentům a studentkám bylo, alespoň na čas, znemožněno vysokoškolské studium. Nutno však připomenout s jistou dávkou generační hrdosti, že zatčení maturanti nakonec, někdy i po letech, maturitu složili a úspěšně dokončili vysokoškolská studia. Přibližně dvě třetiny absolventů našeho ročníku gymnázia dosáhly akademických titulů. Absolvování studia na gymnáziu i při často povrchní domácí přípravě poskytlo všem studentům dobré a široké vědomosti. Prokázalo se to při dalších vysokoškolských studiích, kdy pouze jeden náš spolužák nedokončil své studium na VŠ a, pokud je známo, všichni maturanti se úspěšně uplatnili v praktickém životě, jak v naší vlasti, tak i v zahraničí.

Malá skupinka uvědomělých svazáků byla v oktávách pod dohledem ředitelky Sachsové ustavena jako třídní výbory ČSM a vymýšlela, jak revolučně aktivovat lhostejné študáky. Organizovala různé sobotní a nedělní brigády - samozřejmě bez jakékoliv odměny. Na povinné chmelové brigádě jsme už byli v kvintě a sextě. Ve vyšších třídách byly i brigády ponižující (úklid sekretariátu OV ČSM) nebo velmi rizikové pro nezkušené studenty (hutě a doly Kladno, zemědělství). Naši kolegové Neubauer, Smetana a Studnička na nich utrpěli těžká zranění s trvalými následky.

Maturitní ples v Radiopaláci pojal výbor ČSM jako svazáckou veselici s častuškami, ve svazáckém drezu se však objevila jen hrstka uvědomělých. Svazáci se také podepsali na maturitních tablech. Klasické si uhájila jen oktáva B, v oktávě A nechali soudruzi doplnit velký znak ČSM, v oktávě D si vymysleli kreslené tablo, pokrokový malíř všechny maturanty na kresbě ustrojil do svazáckého. V oktávě C se většina spolužáků  vzepřela  požadavku ředitelky a třídního výboru, aby všichni byli zvěčněni na maturitním tablu v modrých, svazáckých košilích. Nenechali se vyfotografovat, maturitní tablo této třídy proto nevzniklo. Zní to dnes úsměvně,  ale o době to vypovídá.

Seznamy studentů v průběhu let od primy do oktávy        

Nejpřesnější seznam studentů byl ze tříd maturujících, tj. oktáv. Jak se noříme dále do minulosti, seznamy jsou méně  úplné. Po doplňcích spolužáků a rekognoskací tváří na třídních fotografiích byly údaje první verze almanachu doplněny,  zpřesněny a udávají skutečný stav. Rozhodli jsme se uvádět pouze příjmení s ohledem na ty kolegy a kolegyně, s nimiž nemáme kontakt a jejichž křestní jména nejsou známa.

Podle evidence bývalí spolužáci absolvovali na RGS následující počet ročníků :
1 ročník    43
2 ročníky    69
3 ročníky    10
4 ročníky    18
5 ročníků    8
6 ročníků    39
7 ročníků    3
8 ročníků    21

zdroj: http://j.bruha.sweb.cz/RGS/almanachII.htm#Historie

 

V této škole je 8 tříd

Rok ukončeníNázev třídy
1952VIII. C ,  VIII. D
19568. A
19578. A
19639. A ,  9. B
19649. A ,  9. C
Založit třídu v této škole

Adresa školy a mapa

Slovenská 1726/27, 120 00, Vinohrady, Praha 2, Praha, Hlavní město Praha
Nahlásit

Recenze a hodnocení

Momentálně zde nejsou žádné recenze. Buďte první, kdo napíše recenzi.

Přihlaste se na web a udržujte online kontakt se spolužáky a lidmi, které znáte. Sdílejte, pište články, diskutujte ve fóru a plánujte akce. Posílejte si s ostatními zprávy a buďte ve spojení. Najděte si skvělou práci nebo brigádu.

Pojďte začít právě teď

Projekt Moji Spolužáci

Chcete pracovat blízko svého domova a bez dojíždění? Jednoduše jednou klikněte a ihned se vám zobrazí aktuální volná místa z blízkého okolí.

rychle najít práci v okolí

Rychle najít práci v okolí

Aktuální nabídka práce ve Vašem okolí. Vyberte si z téměř 30 000 volných pracovních míst. Nabídky jsou ověřené.

9. A, B, C, 1969
Základní škola Jižní předměstí Rokycany, příspěvková organizace
Přístup schvaluje předseda třídy
1 uživatel
Lasotová 1977
Základní škola, Třinec, Slezská 773, příspěvková organizace
Přístup schvaluje předseda třídy
1 uživatel
4. B SEŠ 1977
Gymnázium a obchodní akademie Mariánské Lázně, příspěvková organizace
Přístup schvaluje předseda třídy
1 uživatel
Od 14.10 do 1.11.2020 budou kvůli COVID-19 uzavřeny školy včetně prvního stupně základních škol

12.10.2020 Od 14.10 do 1.11.2020 budou kvůli COVID-19 uzavřeny školy včetně prvního stupně základních škol

Od 14.10 do 1.11.2020 budou kvůli COVID-19 uzavřeny školy, včetně prvního stupně základních škol....

Číst dál...
Od pátku se rozšíří protiepidemická opatření ve školách

17.09.2020 Od pátku se rozšíří protiepidemická opatření ve školách

S účinností od pátku 18. září se v celé ČR rozšiřuje povinnost nošení roušek na všechny prostory...

Školství.cz si prohlíží 1208 uživatelů